Východní Čechy a Jeseníky

Rubriky

Naše putování začíná v námi dosud nenavštíveném Hradci Králové, který ukrývá nejednu historickou zajímavost. Na první ochutnávku volíme tedy náměstí s cihlovou katedrálou sv. Ducha a Bílou věží, ze které je díky rovinaté krajině v okolí vidět široko daleko. Ještě se jdeme podívat k soutoku Labe a Orlice a pak pokračujeme směrem na Opočno. V rádiu nás však upoutává informace o Pivobraní v Náchodě a venku se strhla celkem krutá přeháňka, operativně měníme plány a míříme na sever do celkem nedalekého Náchoda, kde trávíme při ochutnávání především východočeských piv zbytek dne.

Časně ráno vyrážíme hor, tentokráte Orlických. Cestu přes ně začínáme u Jiráskovy chaty u Dobrošova, odkud míříme do Nového Hrádku, Rokole a Sedloňova, kde se seznamuje s jistou výstředností zdejší kuchyně – smažený vepřový řízek, zelí a bramborový knedlík. A kupodivu to nechutná nijak zle. Následuje turisticky nejzajímavější část dne, kdy ze sedla pod Šerlichem vyrážíme k nejvyššímu vrcholu Orlických hor – Velké Deštné. Bohužel je to jeden z těch spíše nudných vrcholů, kdy člověk jde a jde po prakticky rovném návrší, a kdyby si nevšiml skruže a v ní vrcholového hranolu, klidně by vrchol minul. Ale co, kvalitu vrcholů si člověk nevybírá, vrcholy se zdolávat prostě musí.

Další den, po přenocování v sedle pod Šerlichem vyrážíme na Anenský vrch s rozhlednou, kdy cestou potkáváme některé ze staveb zdejšího pěchotního opevnění, kterým jsou Orlické hory poseté.

Poté již pro tentokrát Orlické hory opouštíme a přes krátkou zastávku na zmrzlinu v Rokytnici v Orlických horách a na pivko v pivovaru Žamberk dorážíme do Potštejna, kde nocujeme. Dřív, než ale zalehneme, povečeříme, kde jinde, než ve zdejším pivovaru.

Ráno vyrážíme na zdejší hrad, který proslavil hrabě Chamaré hledáním pokladu. My nacházíme romantickou zříceninu se zajímavě zachovalým kostelem a kaplí Svatých schodů. Pak následuje přesun s krátkou zastávkou v Žampachu, kde se snažím Haničku připoutat k historickému pranýři a v Letohradu, kde překvapivě nalézáme sochu českého velikána Járy Cimrmana. Na další cestě pak míjíme Těchonín, kde nelze přehlédnout vojenský areál Centra biologické ochrany, až nakonec dorážíme do kláštera Hora Matky Boží Hedeč nad Králíky, kde je zřízen Památník obětem internace. Poslední část dnešního putování nás dovede až do Travné, která se nachází v centru Rychlebských hor. Zde, nedaleko křížové cesty, pramene a kaple Panny Marie Salettské nocujeme.

Další den nás putování přivádí do Bílé Vody, které navazuje na naši včerejší návštěvu památníku, neboť ve zdejším bývalém klášteře piaristu byly internovány od roku 1950 řeholnice s širokého okolí. V jeden okamžik zde bylo soustředěno přes 450 řeholnic najednou, což ze zdejšího místa činilo patrně největší komunitu řeholnic v Evropě. A ještě jeden smutný primát drží toto místo. Na zdejším hřbitově je pochováno přes 700 řeholnic, což z něj činí světový unikát. Po opuštění tohoto místa s pohnutou a pochmurnou historií míříme k Nýznerovským vodopádům na Stříbrném potoce, kde neodolám pokušení se osvěžit. Odtud pokračujeme Vidnavy na samé hranici s Polskem, kde si, v zádech s Jeseníky, uvědomujeme, jaká nekonečná rovina se odtud táhne do vnitrozemí Polska. Město je to maličké, poklidné až ospalé, ale přitom s řadou zajímavostí: zámek, klášter, kněžský seminář, kostely, hradby… a pozůstatky po těžbě kaolinu, který se z nedalekého lomu vyvážel tunelem pro úzkorozchodnou železnici, k jehož portálu míříme. A část lomu je zatopena a tvoří příjemné koupaliště, kterému neodolá ani Hanička.

Odpoledne míříme do Zlatokopecké osady a skanzenu u Zlatých Hor a odtud pak do Ramzové, kde ve zdejším penzionu nocujeme. Mimochodem, železniční stanice Ramzová je uváděna jako nejvýše položená rychlíková stanice u nás.

Ráno vyrážíme z Ramzovského sedla lanovkou na Šerák a pak už dál po svých na Keprník, čtvrtý nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku. Následně se vracíme na oběd zpět na chatu Na Šeráku a odtud, těžší o pěknou porci borůvkových knedlíků, seskupujeme kolem Obřích skal zpět do Ramzovského sedla, jen abychom vystoupali do toho Červenohorského, kde nocujeme.

Následující den nás čekají Velké Losiny a Šumperk, oblast nechvalně proslulá čarodějnickými procesy. Této temné epoše je v Šumperku věnována celá multimediální expozice, kterou si nemůžeme nechat ujít. Další kratičkou zastávkou je nedaleký Mírov s věznicí, kterou svým útěkem proslavil Jiří Kajínek. My však míříme za tak trochu smradlavým pokladem do Loštic, tedy za tvarůžky. Po návštěvě zdejší expozice nakupujeme notnou dávku zdejších lahůdek (tvarůžkovou zmrzlinu se necháváme ujít) a zahajujeme tvarůžkový piknik na louce za městem, kde se k nám spontánně připojuje zatoulaný hafík.

No a zde se rozhodujeme, že cestování už bylo dost a s krátkou zastávkou v Bouzově vyrážíme domů.

Jak se Vám příspěvek líbil?

Ohodnoťte kliknutím na hvězdičku!

Průměrné hodnocení: 0 / 5. Počet hodnocení: 0

Příspěvek nebyl dosud hodnocen.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.