Plzeňské vrcholy

Přehled pokořených vrcholů na území města Plzně a v jeho nejbližším okolí. Volně inspirováno publikací Jana Hajšmana Tajemství plzeňských kopců, vydanou nakladatelstvím Starý most.

Vrcholy na území města Plzně

Nejvyšším vrcholem na území Plzně je Holý vrch, nejvyšší bod na území Plzně se pak nachází na Červených skalách pod Radyní. Patrně nejnižším vrcholem v Plzni je pak vyvýšenina u sv. Jiří.

VrcholDatum zdoláníPoznámka
Holý vrch27.4.2014nejvyšší vrchol Plzně
Chlum u Litic 18.11.2020
Pecihrádek9.1.2021není přirozený vrchol
Švábinynepřístupný
Velká Homolka27.2.2010není přirozený vrchol
Černá myť7.3.2021
Bílá hora7.3.2021
Všech svatých7.3.2021
Mikulka7.3.2021
Sylvánský vrch7.3.2021
Hůrka u Litic6.3.2021
Hrad Litice6.3.2021
Dubová hora6.3.2021
Farská hora6.3.2021
Val13.3.2010

Vrcholy na území okresu Plzeň-město

Nejvyšším vrcholem na území okresu Plzeň-město je Radyně.

VrcholDatum zdoláníPoznámka
Na Pohodnici9.2.2020
Radyně

Další vrcholy v blízkém okolí

VrcholDatum zdoláníPoznámka
Krkavec28.2.2021
Malý Krkavec28.2.2021
Orlík28.2.2021
Sytná28.2.2021
Šlovický vrch21.2.2021

Geomorfologické členění okresu Plzeň-město

Z geomorfologického hlediska náleží Plzeň a její nejbližší okolí k následujícím oblastem: Česká vysočina -> Poberounská subprovincie -> Plzeňská pahorkatina. Tu tvoří z větší části na severu Plaská pahorkatina a v jižní sem zasahuje i Švihovská vrchovina. Rozhraní tvoří zhruba (od západu) tok řeky Radbuzy od Lhoty až k soutoku s Úhlavou, poté tok Úhlavy až k Radobyčicím, odtud ke křížení dálnice D5 s řekou Úslavou a dále po jejím toku až k soutoku s Berounkou a po Berounce až k Chlumku, kde rozhraní ze severu obchází Chlum až k Újezdu a následně k Červenému Hrádku a řece Klabavě a nakonec severně k Bušovicím, před kterými okres Plzeň-město opouští.

Plaská pahorkatina je na území Plzně tvořena Nýřanskou kotlinou (líňská část), Touškovskou kotlinou (Mežská niva, vochovská část, borská část, koterovská část), Hornobřízskou pahorkatinou (Třemošenská pahorkatina: krkavecká část, bolevecká část) a Kožlanskou plošinou (Chrástecká pahorkatina).

Švihovská vrchovina je na území Plzně tvořena Štěnovickou vrchovinou (Litická pahorkatina: útušická část, Čižická vrchovina: radyňská část, a předenická část), Blovickou pahorkatinou (Šťáhlavská pahorkatina, Zdemyslická pahorkatina: sečská část, Maršálská pahorkatina: lipnická část, rakovská část) a Klabavskou pahorkatinou (Tymákovská pahorkatina: kyšická část, sedlecká část a čilinská část, Vitinecká pahorkatina).