První z cest po vrcholech na území města Plzně nás zavedla do litic. Cestu začínáme pod Tyršovým sadem a míříme vzhůru k Litické dominantě, vrcholu Hůrka, který je viditelný ze širokého okolí a rovněž nabízí zajímavé výhledy ať už na Plzeň nebo na jihozápadní panorama od Radyně po Vysokou. Samotný vrchol je však neoznačený a sloužil jako příležitostná skládka.
Z Hůrky míříme kolem nové zástavby k hradu Litice. Je to sice dnes již jen zídka a kopec terénních nerovností, ale to místo má své kouzlo a výhledy z něj ještě větší. Jeden z těchto výhledů směřuje k jihu, kde se rýsuje náš dnešní hlavní cíl, Dubová hora.
Cesta nás však zavede nejprve do Litic, ze kterých stoupáme nejprve kolem koste a poté kolem hřbitova vzhůru až k vyhlídce na okraji lesa. Litice jsou zde jak na dlani a Plzeň opodál také. Náš vrchol Dubová hora se nachází již o pár desítek metrů dál mimo cestu v trochu zarostlejším lese, tudíž jej řadíme mezi divoké vrcholy.. Ale za pár minut již zapisujeme zdolání vrcholu. Opět není značen.
Z vrcholu se vracíme na cestu a pokračujeme po ní kousek k jihu, kde ji však v ohybu opouštíme a přelézáme val, který ji odděluje od lomu. Po jeho okraji po obslužné cestě podél lesa pokračujeme k jihu, kde na křižovatce zdejších cest odbočujeme vpravo a pokračujeme po lesní cestě již mimo lom. Po pár metrech opouštíme i ji a vydáváme se volným terénem k vrcholu. Ten se nachází v celkem hodně drsném hustníku ve vzdálenosti 50 metrů jihovýchodně od v mapách uváděné kóty vrcholu Farská hora 364 metrů nad mořem. Takže jestli Dubová hora byla divoký vrchol, tak Farská hora je hodně divoký vrchol.
My se však vracíme na lesní cestu pokračujeme dolů, kde podjezdem míjíme železniční trať do Klatov, po lávce Járy Cimrmana překonáváme Radbuzu a dorážíme do cíle naší cesty, Lhoty.
