Střela

Rubriky

Několik fotografií pořízených během procházky podél Střely z Mladotic do Plas. Snímky údolí Střely vybarvené kombinací podzimu a slunce nemá ani smysl nějak více komentovat.

Snad jen, že stojí za to maličko uhnout z cesty a mrknout třeba na Ondřejovské vodopády nebo na Malovanou skálu, pokud však k ní člověk mezi rozbujelými chatkami, chatami a chalupami najde cestu. I přes celkem citlivou GPS a podrobnou mapu jsme divadlo v podobě hledání cesty pro nenápadně přihlížející chataře vzdali a vyrazili nad tunel. Původní plán zkrátit si cestu tunelem jsme vzdali v okamžiku, kdy jsme několikrát slyšeli v dálce houkat něco jako parní lokomotivu. Zkratka by to byla slušná, ale parní lokomotivy asi nejezdí podle běžného jízdního řádu a potkat se s ní v tunelu by asi nebylo moc příjemné. A nakonec nás rozhodnutí držet se cesty přivedlo tak jako tak pod zem, ale úplně jinak a jinde. Ale o tom až za galerií.

Tou zajímavostí je podzemní objekt v lese nedaleko obce Vrážné. Je to v nejzápadnějším místě oblouku, který tu opisuje zelená turistická, aby překonala tunel a navazující údolí směřující ke Střele. O jeho existenci jsme však nevěděli zhola nic. Naši pozornost upoutala zajímavá do terénu ostře zaříznutá rokle a v ní jakýsi stupeň, který v době, kdy zdejší potůček má dost vody, může být cca 2metrovým vodopádem. Jakým překvapením tedy bylo, když jme místo na vodopád narazili na otvor ve svahu lemovaný rozeklaným ostřím břidlic. To dávalo tušit, že nepůjde o jeskyni, byť jsme onu díru ihned pojmenovali Jeskyně sv. Terezy, neboť měla zrovna svátek, ale o dílo člověka. Prostora je na vstupu poměrně nízká, ale dává tušit určitou rozlehlost a pokračuje dále do nitra masivu. Vzhledem k plánované návštěvě restaurace v Plasech, pokud tam vůbec kdy dojdeme a následné přepravě vlakem domů, jsme se nechtěli moc „začunit“ a tak jsme se pro dnešek spokojili s několika obrázky zpoza první zatáčky.

Cestou dál k Plasům jsme rozebírali, co by to tak mohlo být a ano, břidlice a vitriol byla jedna z možností. Další možností byl úkryt pro Noční můry, které pobíhají s čelovkou v noci po okolních lesích a trousí obaly od energetických gelů. Ostatně jeden takový je zdokumentovaný v předchozí galerii. Čuňata šusťákové. Nicméně po návratu domů a propátrání geologických map a nejrůznějších informačních zdrojů je rozuzlení prosté. Jedná se o starý pyritový důl, nebo, chcete-li, důl na vitriolovou břidlici (ano, jezírko v Hromnici a tak). Tomuto místu se říká v „Berku“ a důl nesl snad jméno František či tehdy (v 19. stol.) Francisci Zeche. Bývala i úpravna vytěžené horniny, která se poté odvážela do Starkových závodů v Kaznějově, kde se z ní vyráběla kyselina sírová. Důl měl délku 110 sáhů, tedy 204,6 metrů a první zmínka o něm je z roku 1832 a v provozu byl až do roku 1885. Níže po proudu se nacházela druhá štola Ferdinand. Dnes jsou obě štoly zatopeny. Dnes těžbu a zpracování pyritu připomínají již jen štoly a nad nimi černá halda vytěžené břidlice a výpalků, příp. špatně patrné zbytky tehdejších staveb. Toliko z dostupných zdrojů. Každopádně místo stojí za další důkladnější omrknutí.


Prameny

MOUR, Václav. Zajímavá místa v okolí Horního Hradiště. Plaský Zpravodaj [online]. Plasy: MěÚ Plasy, 2015, XXV.(3) [cit. 2017-10-15]. Dostupné z: http://www.plasy.cz/e_download.php?file=data/editor/198cs_57.pdf&original=Zprav0153.pdf

Jak se Vám příspěvek líbil?

Ohodnoťte kliknutím na hvězdičku!

Průměrné hodnocení: 0 / 5. Počet hodnocení: 0

Příspěvek nebyl dosud hodnocen.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.