Po této dnes již zaniklém úseku železniční tratě 162 Rakovník – Mladotice jsem poměrně často jezdíval v 90. letech z Rakovníka do Plzně. A tak není divu, že bych ji rád po letech ještě jednou absolvoval. Sem tam se k ní při našich cestách přiblížíme, takže víme, v jakém stavu dnes je. I z tohoto důvodu jsme již párkrát vzdali úmysl vydat se po ní, alespoň pěšky. Smrčí, bodláčí, kopřivy… prostě tam, kde dříve jezdíval motoráček šnečím tempem, dnes roste kde co, takže průchodnost je mizerná.
Ovšem teď mrzne, nejrůznější býlí uschlé a pod sně-hem, takže se možná nabízí jedinečná šance k realizaci tohoto úmyslu. Takže vyrážíme! Nejprve autem do Mladotic a odtud autobusem do Kralovic. Pak už jen pár kroků na vlakové nádraží.
Po několika takřka povinných snímcích na nádraží vyrážíme západním směrem a hned za přejezdem křížícím silnici I/27 vidíme džungli na trati a je nám jasné, že tahle vycházka nebude zas tak úplně snadná. Předsevzali jsme si projít co nejvěrněji původní část trať 162 Rakovník – Mladotice v dnes již neprovozovaném úseku z Kralovic do Mladotic. Tedy držet se co nejblíže trati, nejlépe jít po ní. A hned tady musíme z trati uhnout a vydat se podél ní. A sami jsme zvědavi, kolikrát se nám podaří jít přímo po ní a kolikrát budeme muset jít jen podél.
Míříme tedy podél původní trati směrem k Mariánské Týnici, kde trať křížila silnici směřující z Kralovic k Týnici a pak dále do Mladotic. Koleje jsou sice již zalité asfaltem, nicméně dobře patrné. Hned za silnicí se trať stáčí vlevo a překonává údolí Kralovického potoka propustkem, kterému se však hrdě říká viadukt a vznikl při výstavbě trati již v roce 1899. Trať je tu zarostlá jen trošku a celkem dobře pochozí, takže údolí překonáváme pohodlně po náspu, za kterým se trať dostává mezi mírně stoupající pláně nad Mariánskou Týnicí směřující k lesu. Vychází slunce, a tak se nám nabízí velmi krásné rozhledy všemi směry. Trasa tu vede v mírném zářezu či přímo na úrovni okolního terénu, prakticky souvisle zarostlá nejrůznějšími náletovými dřevinami a křovinami, takže nezbývá jít podél tratě. Naštěstí to po sněhové pláni jde docela dobře. I v lese je trať poseta náletovým smrčím, ale po pár stovkách metrů chůze lesem podél tratě zjišťujeme, že v těchto místech trať není zarostlá a prakticky až k zastávce v Trojanech tvoří pohodlně průchozí koridor.
Budova nádražní budovy se před námi mezi stromy objevuje trochu jako přízrak. Pokud si dobře vzpomínám, bývalo zde dokonce nádraží minimálně se dvěma kolejemi, tedy železniční stanice. Dnes je sotva patrná jedna, ale dobře ukryté pozůstatky výhybky prozrazují, že zde opravdu nebyla jen pouhá zastávka. Stařičký prosvítající nápis na nádražní budově „TROJAN – TROJANY“ zase prozrazuje něco z historie trati i budovy.
My však pokračujeme za bývalým přejezdem dále do lesa a většinou podél trati míříme zvolna dolů k obci Trojany. Zde se trať nejprve v krátkém úseku zařízne do skalního masivu a pak se stáčí na mohutném náspu přes údolí Trojanského potoka pod vlastní obec Trojany, odkud se otvírají zajímavé výhledy do okolní krajiny směrem k jihu. Je nám trochu záhadou, proč zastávka či stanice Trojany nevznikla tady, poblíž vesnice, ale až poměrně daleko kdesi v lese. Nějaký důvod to asi mělo. Pod Trojany se dostáváme na silnici II/201, která zde bývalou trať křižuje a pokračujeme dál po asfaltce. Zarostlá trať tu kolem silnice „meandruje“ a je zbytečné se prodírat těsně podél ní. Máme jí stále na dohled a přes další bývalý přejezd klesáme k Mladoticím. Na posledním přejezdu však silnici opouštíme a vydáváme se opět po tělesu trati směrem k oblouku před Mladoticemi. Místy jsou zde poměrně dlouhé schůdné úseky po trati, a tak si užíváme i náspy či zářezy v terénu. Za lesem však trať musíme opustit, neboť je zářez brutálně zarostlý a až k místu, kde trať kříží tranzitní plynovod jdeme po přilehlé louce, odkud je pěkný výhled do údolí Mladotického potoka.
Hned za křížením prozrazuje blížící se nádraží pozůstatek návěstidla. Hned za ním se mezi porostem objevuje zasněžený železniční most přes Mladotický potok. Očekávali jsme, že bude poněkud turisticky přívětivější. Pochozí můstek úzký, zasněžený, zábradlí daleko, pražce daleko… No, prošli jsme, ale byl to divný pocit. Pak už jsme vedle trati mířili k nádraží. Těsně před tím jsme se ještě museli, tentokrát bez mostu, dostat přes Chrášťovický potok, který zde nenápadně podtéká železniční trať. Jenže se tu pěkně rozlil, trochu zmrzl a nebylo úplně jasné, jestli projdeme suchou či mokrou nohou. Naštěstí suchou, a tak za pár okamžiků už stojíme na místě nádražního zhlaví, kde se setkává bývalá trať s tou dosud existující mířící odtud směrem do Blatna.
A tady, na nádraží v Mladoticích, končí bývalá trať 162 a i naše cesta. Ještě děláme několik fotek a pak už míříme k zaparkovanému autu u místního hostince.
Trocha faktů o historii i současnosti železniční tratě
Trať byla postavena akciovou společností Místní dráha Rakovník–Mladotice, k jejímu zprovoznění došlo 9. července 1899. Pro stavbu dráhy poskytla česká země 70% garanci základního kapitálu, který činil 3 860 350 korun. Kromě toho poskytla také ga-ranci zúročení prioritních akcií ve výši 4,76 % základ-ního kapitálu. Stát pomohl trati převzetím kmeno-vých akcií ve výši 375 400 korun, zbylou částku 614 000 korun sehnali místní zájemci. Od počátku zde byl provoz zajišťován státními drahami (kkStB, poz-ději ČSD), vlastník tratě, společnost Místní dráha Rakovník–Mladotice, byl podle zákona č. 156/1925 Sb. zestátněn v roce 1925.
K 1. lednu 1997 byla kvůli špatnému technickému stavu trati zastavena doprava z Čisté do Mladotic, České dráhy zajistily náhradní autobusovou dopra-vu, místními nazývanou „vlakobus“.
roce 2001 byl zrekonstruován traťový úsek z Čisté do Kralovic u Rakovníka a byl na něm obnoven pro-voz. Oprava 9,5 km dlouhého úseku stála 38 mil. Kč.
Od jízdního řádu 2013/14 měl být na tomto úseku opět zastaven provoz, protože Plzeňský kraj odmítl objednat dopravu na svém úseku. Na provoz tří pá-rů vlaků o víkendu a jednoho v pracovní dny se pak rozhodla přispívat města Kralovice a Kožlany.
Úsek Kralovice – Mladotice však zůstává dále nesjízdný, koleje jsou místy rozkradeny, trať zarůstá. Obnovení provozu se i přes různé snahy z důvodu vysokých nákladů na rekonstrukci nedaří.
Od roku 2019, kdy trať oslavila 120. výročí, pořádá spolek Místní dráha Rakovník – Mladotice mimo jiných aktivit i pochod Z Kralovic do Mladotic po vyloučeném úseku železniční tratě
Převzato volně z Wikipedia a stránek Spolek místní dráha Rakovník – Mladotice
