Chlum sv. Máří, Hartenberg, Rotava, Sauersack

Rubriky

Poslední den pobytu v Kamenném Dvoře věnujeme prohlídce parku s hrobkou rodiny Haasů a pak už vyrážíme na Sokolovsko, konkrétně na Chlum sv. Maří, kde už v 17. století na místě bývalého gotického kostela usídlili Křížovníci s červenou hvězdou, jediný ryze český rytířský řád, navíc jediný mužský řád založený ženou, svatou Anežkou Českou už v roce 1233. Výstavbu zdejšího barokního poutního areálu svěřili Kryštofu Dientzenhoferovi. Areál však až do roku 1992 celkem chátral, a tak jeho obnova jde jen velmi pomalu, což je na něm vidět.

Z Chlumu míříme kolem jezera Medard, bývalém stejnojmenném lomu, k zřícenině hradu Hartenberg na ostrohu nad řekou Svatavou. Ta je sice nepřístupná, nicméně nás stejně spíše zaujali ruiny pivovaru, který se ukrývá v údolí pod hradem.

Naším dalším zastavením je dosti zajímavý přírodní útvar Rotavské varhany, tvořený rozpadajícími se čedičovými píšťalami. My k nim míříme od Rotavy kolem vrcholu s vyhlídkou zvaným U Chaty, kde na chvilku spočineme na sluníčku v trávě a slastně odpočíváme.

Nedaleko od Rotavy se nachází maličká obec Šindelová, kde kdysi bývala vysoká pec, jejíž pozůstatky se dochovaly dodnes. Nebo přírodní zajímavost Kamenný hřib. Nás sem však přilákala skutečnost, že Šindleová je jedním z nejstudenějších míst u nás, což dokazují pravidelná měření na zdejší meteorologické stanici. Za tuto zvláštnost vděčí Šindelová tzv. mrazové kotlině, ve které se nachází, a kam z okolních svahů doslova stéká studený vzduch.

Naší poslední zastávkou bude bývalý důl Rolava, zvaný Sauersack, docela proslavený leteckým pohledem na jeho nepřehlédnutelnou kruhovou nádrž a účinkováním v seriálu Rapl. A nejen tento důl se nachází v oblasti mezi Přebuzí a Novými Hamry. Jenže… upozornění, že cesta se v zimně neudržuje, jsme nebrali moc vážně, neboť už je konec března. Jenže, jen co vjíždíme z otevřené krajiny do lesa, situace se dramaticky mění. Sem tam se nacházejí úseky s ještě celkem vysokou vrstvou sněhu. Jsou tu sice vyjeté koleje, ale stejně místy šouráme břichem auta o sníh, a to tak dlouho, až definitivně uvízneme. A to tak, že to nejde už ani sem, ani tam. A tak zkoušíme, co se dá, větve, klacky, odhrabávání…nic a zase nic. Už se vidíme, jak šlapeme do Přebuze pro někoho s traktorem, když se k nám blíží Volvo XC40, které svým vysokým podvozkem působí až protivně. Ale současně je to spása. Pán nás ochotně přiváže. Dvakrát nás trochu cukne dozadu, až sklouzneme ze sněhové plotny a docouváme k širšímu místu, kde nás může bezpečně předjet a pokračovat dál. Pomaličku a opatrně se otáčíme a chystáme se k návratu domů, když zpozoruji v zrcátku, že ono Volvo v dálce už nějakou chvilku stojí a nejede. Zamyslím se, pozoruji ještě chvilku a pak mi to nedá. Auto tam totiž stálo tak trochu podivně nakřivo. Vystupujeme a pomalu k nim míříme. A co nevidíme, při pokusu vyhnout se vysokému sněhu uvízlo pravým kolem v příkopu i Volvo 4×4. Chvilku dumáme, co s tím, chvilku se snažíme tlačit, ale nic. Nakonec akce končí tím, že pána nakládáme do auta a vezeme pro traktor do Přebuze. To jsou paradoxy a náhody.

Z Přebuze se zastavujeme už jen na okamžik v Nejdku a pak už rovnou domů.


Související příspěvky:

Jak se Vám příspěvek líbil?

Ohodnoťte kliknutím na hvězdičku!

Průměrné hodnocení: 0 / 5. Počet hodnocení: 0

Příspěvek nebyl dosud hodnocen.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.